Myslivecké sdružení Příbram
Rychlá navigace:
Historie sdružení, 1963–2003

Myslivecké sdružení Příbram v podobě, v jaké ji známe i nyní, vzniklo v roce
1963 sloučením polní honitby Příbram a části bývalé honitby Příbram-Babice.
Ustavující schůze se uskutečnila 3.2.1963 v 17.00 hod na MNV v Příbrami.
Celkem se sešlo 28 myslivců. Byli to: Chmelíček Štěpán, Foral Miloš, Přibyl
František, Filla Ladislav, Doležel Jaroslav, Voštera Ferdinand, Žalud Jan,
Beer Oldřich, Ondráček Josef, Drápela Josef, Křivánek Jan, Foral Josef,
Svačina František, Kupský František, Procházka Jaroslav, Tesař Miroslav,
Neulinger Jan, Chatrný Jaroslav, Soukup Antonín, Brázda Josef, Brázda
Antonín, Matoušek Bohumil, Dmitruk Vladimír, Kroutil František, Kroutil
Ladislav, Svoboda Jaroslav, Dvořáček Jan, Šujan Jiří.
Prvním předsedou Mysliveckého sdružení Příbram byl zvolen pan Štěpán
Chmelíček, místopředsedou Foral Miloš, mysliveckým hospodářem pan Přibyl
František, jednatelem Doležel Jaroslav, finančním hospodářem Voštera
Ferdinand a kulturně propagační referent Žalud Jan.
Členský příspěvek byl v průběhu roku stanoven 100 Kčs na člena. Uznaná
honitba byla „rozdělena“ na úseky I, II, a III, přičemž úsek III měli na
starosti myslivci z Vysokých Popovic, zbývající úseky pak myslivci z Příbrami
a ze Zastávky. Povolenky k lovu se vydávaly členům jen pro jejich úsek,
představitelé MS a revizní komise měla povolenky (z kontrolních důvodů) pro
všechny úseky.
Jen pro zajímavost. Již na podzim tohoto roku, přesně 16.11.1963 se na
mimořádné členské schůzi řešila snaha myslivců z Vysokých Popovic o odtržení.
A na dalších členských schůzích v průběhu dalších let pak i jejich nízká
pracovní aktivita a péče o zvěř.
Nasčítané počty zvěře po tuhé a dlouhé zimě (sníh ještě 22.3) k 1.3.1963:
srnčí 60 ks, zajíc 130 ks, bažant 10 ks, koroptev 70ks. Tady si dovolím
odbočit. V roce 2007 se v okolí Příbrami koroptve nevyskytují, zajíců je
pomálu. Bažant se objeví výjimečně, a to se jedná s největší pravděpodobností
o uniklé jedince z umělých odchovů v některé okolní obci...
Na první výroční schůzi MS počátkem roku 1964 byly ve zprávě mysliveckého
hospodáře uvedeny tyto úlovky: 18 ks zvěř srnčí, 110 ks zajíců a 86 ks škodné
(toulaví psi, kočky, vrány, lasice).
Takže jak vidno, v této době bylo MS velmi aktivní. A to nejen co se týká
lovu. Členské schůze se konaly průměrně 4x do roka a řešily se na nich
organizační problémy všeho druhu. Brigádnická činnost ponejvíce směřovala ke
zlepšení životního prostředí zvěře. Kromě vysazovaní remízků (jen v roce 1963
bylo vysazeno 15 800 sazenic stromků všeho druhu, v roce 1965 „jen“ 10 100
sazenic) to byla i snaha o založení políček pro zvěř, vysazovaní kaštanů,
budování mysliveckých zařízení, polodivoký odchov bažantů atd. Kromě toho se
myslivci aktivně podíleli i na brigádách v rámci obce.
6.3.1964 byl při MS Příbram založen kynologický kroužek.
Na členské schůzi 18.7.1964 se stali členy MS Chatrný Bohumil a Procházka
František.

V roce 1965 vlastnilo MS Příbram výra velkého a využívalo ho k lovu pernaté
škodné na výrovce (nyní zakázaný způsob lovu). V tomto roce se také střelili
2 divočáci, což byla v té době docela významná událost, protože v té době
bylo divočáků velmi málo.
Na členské schůzi 3.6.1967 byl za člena přijat pan Patočka Jan.
Na ČS 27.4.1968 znovu myslivci z Vysokých Popovic vznesli požadavek na
osamostatnění úseku III. v rámci Mysliveckého sdružení Příbram. Po
oboustranně živé diskuzi vyjádřili zbývající členové nesouhlas se změnami
stanov. Přesto bylo navrženo ještě jednou tento bod diskutovat na mimořádné
členské schůzi. Na této schůzi myslivci z Příbrami předložili upravený návrh
členů z Vysokých Popovic, který byl opět po bouřlivější rozpravě přijat.
Od tohoto roku konal úsek I a II vlastní členské (a výroční) schůze, jednou
ročně se pak konala ještě jedna společná výroční schůze.
Další zajímavost je ze září roku 1968. V oběžníku Mysliveckého svazu se
nedoporučuje odstřel koroptví (tehdy se mohly lovit) a pochůzky se zbraní v
honitbě. Důvodem byla okupace Československa Sovětskou armádou a přítomnost
sovětských vojáků na území našeho státu.
V roce 1969 se mysliveckým hospodářem stal pan František Kroutil. V tomto
roce MS vypustilo 268 bažantíků a 78 malých koroptví.
Na výroční členské schůzi úseku I. a II., která se uskutečnila 15.1.1971
požádali p. Kroutil a pan Chmelíček o zproštění z funkcí. Novým mysliveckým
hospodářem byl zvolen pan Procházka František a předsedou pan Přibyl
František. Finančním hospodářem se stal pan Chatrný Bohumil.
V roce 1974 se opět stal předsedou MS pan Chmelíček Štěpán, pan Přibyl
František se z důvodu přestěhování na Zastávku vzdal funkce předsedy MS.

Zhruba od roku 1975 dochází k nápadnému snižování počtu drobné zvěře. Králíky
„zlikvidovala“ myxomatóza, zajíci a bažanti ubývají v důsledku změn
související se zemědělstvím (chemizace, scelování lánů, likvidace remízků,
zmol, polních cest).
Jen pro ilustraci: v roce 1968 bylo celkem uloveno 330 zajíců a 110 ks
bažantů. V roce 1975 byl plánovaný odstřel 205 ks zajíců. Střelilo se 97 ks.
V roce 1978 se ulovilo pouze 15 ks zajíců. A v následujícím roce se pro nízké
stavy drobné zvěře již žádný hon nekonal...
Na členské schůzi 13.2.1975 byl přijat za člena p. Vojtěch Nekuda, současný
předseda MS a dne 11.11.1975 byl přijat p. Zdeněk Matoušek.
V 90. letech se tak středem myslivecké péče stala zvěř srnčí. A postupně, se
zvyšujícím se stavy i zvěř černá. Z té se v naší honitbě, hlavně zásluhou
pana Vojtěcha Nekudy stala zvěř stálá.
Myslivecké sdružení od r. 2003 do současnosti
Jak už jsem se zmínil výše, za posledních cca 20 let se hospodaření v MS
Příbram výrazně změnilo. S celostátním úbytkem drobné pernaté a srstnaté
zvěře došlo postupně k zastavení lovu této zvěře a těžištěm mysliveckého
hospodaření se stala zvěř černá a srnčí. U zvěře černé sledujeme neustálý,
celoevropský nárůst populace, který se ovšem po posledních 2 tuhých zimách
2004/2005 a 2005/2006 zastavil, u zvěře srnčí je to spíše spíše stagnaci až
pokles. Celostátně zaznamenáváme (s nárůstem automobilové dopravy po roce
1989) velké ztráty zvěře, u srnčího v okolí Příbrami zaznamenáváme s nárůstem
silniční dopravy, u nás je to hlavně na silnici Zastávka – Velká Bíteš,
kterou si někteří řidiči pletou se závodní dráhou.
K významnější změně v MS Příbram došlo s úpravou mysliveckého zákona od roku
1993, kdy došlo ke změně hranic honitby. Od tohoto roku mělo MS Příbram v
pronájmu honitbu Lesů České republiky o výměře 819 ha. Honitbu Honebního
společenstva Příbram (polní honitbu) měl v pronájmu pan Vojtěch Nekuda. S
nájemcem byla uzavřena Smlouva o součinnosti v mysliveckém hospodaření a
výkonem práva myslivosti mezi MS Příbram a HS Příbram, takže myslivci z MS
mohli vykonávat právo myslivosti i v honitbě HS.
V roce 2003 se MS Příbram splnilo všechny podmínky Lesů České republiky
stanovené ve výběrovém řízení na pronájem honitby na další období a opět má v
pronájmu honitbu LČR.
K 31.12.2003 na vlastní žádost ukončil ze zdravotních důvodů činnost v MS
její dlouholetý zakládající člen a funkcionář pan František Přibyl. V tomto
roce ukončili svoji činnost v MS také zbylí členové z Vysokých Popovic.
Mysliveckým hospodářem je stále pan František Procházka, předsedou
Mysliveckého sdružení pan Vojtěch Nekuda.
Současný počet členů (únor 2007) je 13. Jsou to: Bohumil Chatrný, Josef
Patočka, Jan Patočka, Jaroslav Doležel, Petr Doležel, Jaroslav Toman, Zdeněk
Matoušek, František Laikeb, Milan Šalplachta, Josef Stašák. Host: Milan
Látal.
Členem sdružení je stále jeden ze zakládajících členů MS, pan Jaroslav
Doležel, i když už se na činnosti sdružení aktivně nepodílí.
Členské schůze se konají každý měsíc a jsou, oproti minulosti, více
neformální. Z každé se pořizuje prezenční listina a zápis z jednání.
Honební společenstvo Příbram hospodaří od roku 2003 ve vlastní režii.
Honebním starostou je pan Patočka Josef z čp. 1.
Činnost sdružení v roce 2006
Činnost MS Příbram na Moravě byla v roce 2006 zaměřena na řádnou mysliveckou
péči o zvěř vyskytující se v pronajaté honitbě a údržbu či budování
mysliveckých zařízení (posedy, krmelce).
Zima roku 2005/2006 byla dlouhá se sněhovou pokrývkou téměř 4 měsíce, což
kladlo velké nároky na pravidelné přikrmování.
V roce 2006 se v zimním období provedlo předkládání léčiva Cermix jako
prevence proti střečkovitosti srnčí zvěře. Proběhla i letecká vakcince lišek
proti vzteklině, na které se MS podílelo vylepováním informačních letáků na
hlavních přístupech do lesa.
V mysliveckém roce 2006 (trvá od 1. dubna do 31. 3 příštího roku) se
uskutečnily celkem 2 společné lovy (naháňky) na divoká prasata. Na první
naháňce se střelilo 5 selat, na druhé naháňce se střelily 3 kusy.
Srnců se loví ročně okolo 7 ks. Jejich trofeje jsou každoročně posuzovány a
vystavovány na chovatelských přehlídkách. V roce 2006 se takováto přehlídka
uskutečnila v rámci mezinárodního veletrhu v Brně Silva Regina a pak bylo
možno vidět tyto trofeje na výstavce v Dělnickém domě v Zastávce.