Domů > Historie > I. světová válka

Vážení spoluobčané,


jistě je Vám všem známo, že dne 28. 10. 2018 slavíme 100. výročí vzniku Československé republiky.

 Vznik Československa byl proces, který vedl k ustavení samostatného Československého státu, a to k datu 28. října 1918. Jeho hranice byly vymezeny mírovými smlouvami a z nich vycházejícími rozhodnutími v rámci versailleského mírového systému.
 Úvodem si dovolíme zmínit události, které tomuto předcházely, a tou nejzásadnější je První světová válka (před rokem 1939 známá jako Velká válka nebo světová válka), která byla globálním válečným konfliktem od roku 1914 do roku 1918. Zasáhla Evropu, Afriku, Asii a bojovalo se i ve světových oceánech.

 Formální příčinou války byl úspěšný atentát na arcivévodu a následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d´Este v Sarajevu dne 28. června 1914. Tento spáchal Gavrilo Princip, člen radikálního hnutí Crna ruka (Černá ruka), jehož cílem bylo sjednocení Srbů a nezávislost na Rakousko-Uhersku. Atentát na Františka Ferdinanda d´Este a jeho choť Žofii Chotkovou spustil rychlý sled událostí vedoucích k vypuknutí světové války. Dne 28. července 1914 vypovědělo Rakousko-Uhersko Srbsku válku, téhož dne začalo ostřelování Bělehradu. Velká část
populace v monarchii i mimo ni se radovala z vyhlášení války, neboť ji chápala jako trestnou výpravu vůči jakési „podivné“ zemi na Balkánu. Ovšem původní představa o bleskové akci se během několika následujících měsíců rozplynula a nadšení z války vystřídaly existenční obavy.
 První světová válka překonala rozsahem zabíjení, intenzitou destrukce a finančními náklady všechny předchozí konflikty v dějinách lidstva. Konflikt trvající čtyři roky, jehož hlavní boje proběhly na relativně malém prostoru, šokoval masovostí zabíjení celý svět. Hrůzy války se pak podepsaly i na světové politice v letech poválečných, neboť neochota západních velmocí jít do další války vedla k tzv. politice ústupků.
 Za konec První světové války se pokládá a ve světě oslavuje 11. listopad 1918, kdy v 11 hodin zavládlo na všech frontách příměří. Formálním zakončením války byla pařížská mírová konference v roce 1919, na které byly uzavřeny Pařížské předměstské smlouvy (neboli Versailleský mírový systém). I když válečné boje probíhaly daleko od naší obce, tak nelítostná krutost války i tuto silně zasáhla.
 K vojenské službě za první světové války bylo z Příbrami povoláno celkem 152 mužů. I když byli někteří z nich byli z přímých bojů odvoláni, aby pracovali v dolech, prošlo jich různými bojišti Evropy značné množství. Ne všichni měli to štěstí, že se ve zdraví navrátili ke svým rodinám.

 Ve válce byli zraněni: Karel Fila, Karel Foral, Jan Fruvirt, František Hájek, Cyril Havlíček, Florián Chatrný, Havel Chatrný, Jan Chatrný, Antonín Kadaňka, Jan Korotvička, Josef Krška, Vincent Novák, Cyril Patočka, tři Josefové Patočkové, Josef Vruchta a Štěpán Siegl.
 Trvalými invalidy zůstali: Antonín Brázda, Antonín Křivánek, Julius Křivánek a Jan Řepa.

Z války se nevrátili: Doležel Tomáš, Hvězda Josef, Oves Jan, Křivánek Jan, Chatrný Petr, Lisý Cyril, Kupský Vendelín, Kadaňka Rajmund, Vít Jan, Hájek Otto, Matulka Cyril, Blecha Ludvík, Voneš Norbert, Nekuda F., Patočka Jakub, Sedlák Josef, Novák Čeněk, Voneš Matěj, Fiala Karel, Šťastný Arnošt, Chatrný Rajmund, Havlíček Josef, Chatrný Bohumil. Svůj odpor proti válce všichni prokazovali velkou nechutí bojovat za cizí zájmy. Někteří se vyhýbali vojenské povinnosti,
a zvláště ke konci války opouštěli svoje vojenské útvary a více se k nim nevraceli. V jejich přesvědčení jim nezabránila ani hrozba případného postihu. Byli pronásledováni četníky jako tzv. dezertéři.
Byli to: Jan Brůža, Josef Buchálek, Josef Fila, Antonín Jeřábek, Josef Vaverka, Josef Konec a Jan Vít. Z nich zvláště Jan Brůža se dokázal mistrně ukrývat nejdéle a jej také zastihl 28. říjen 1918 doma.
 Počet obyvatel v Příbrami v roce 1914 byl 1084. 1. listopadu 1914 počet žáků činil 134 chlapců a 111 děvčat, tedy 245 žáků. Na konci První světové války byl počet obyvatel v obci 1076, tedy o něco méně. Školou povinných v roce 1918 bylo 116 chlapců a 133 děvčat.

 V posledním roce války byla nesmírná drahota. Pár bot na vesnici stál 300 korun. Šaty na dítě 200 korun, na dospělého až 1200 korun. Mouka pod rukou za 15 korun jeden kilogram, kilo sádla za 100 korun, kilo másla za 48-50 korun, house za 20 korun, holoubě za 7 korun, litr mléka za 1-3 koruny, kilo masa za 50 korun, metrák pšenice 800 korun. Nejvíce se využívalo při nákupech výměny zboží za zboží.

 A jak se o konci války vyjadřovali naši předci?

Citujeme z příbramské kroniky: „Německá zpupnost a nadutost dostává odplatu. Fronty spojenecké na jihu i na západě byly prolomeny a poražené vojsko rakouské a německé prchá. V řadách vítězů bojovaly české pluky „Legie“ ustavené z bývalých zajatců slavným obráncem národa českého Tomášem G. Masarykem. Na mnohých bojištích krváceli tito hrdinové za svobodu své vlasti až vrátili se ověnčeni slávou a údivem celého světa do osvobozené vlasti.
 Dnem 28. října 1918 prohlášeny země koruny svatováclavské za samostatný stát. Za hranicemi stalo se tak již 18. října. Současně připojeno k nám již 1000 let odcizené Slovensko. Dobrovolně připojila se ku státu českému „Podkarpatská Rus“ a mírem Versaillským z jara r. 1919 navráceno nám Vitorazsko, Valčicko, Ratibořsko, Hlubčicko.
 Po celé vlasti naší šlo dnem 28. X. od úst k ústům: „Jsme svobodni.“

 Říše rakouská se rozpadla. Na území jejím vznikly státy: Český, Polský, Jihoslovanský, Rakouský a Maďarský.“

 Tehdy se psal rok 1918. Touha mnoha Čechů a Slováků po životě ve společném, svrchovaném státě se proměnila ve skutečnost. Československo, nová republika na mapě
Evropy, vykročilo s nadějemi na cestu dějinami a záhy si získalo mezinárodní respekt a uznání.

Nyní se píše rok 2018. Od tehdejších událostí uplynulo právě jedno století. Mapa Evropy se za tu dobu mnohokrát měnila. Měnily se i hranice našich zemí. Pro naše moderní dějiny přesto zůstává rok 1918 přelomový.
 100 let je krásné, kulaté výročí, pojďme jej oslavit!

 


 

Občané Příbrami padlí ve Velké (1. světové) válce

 

 

voj. BLECHA Ludvík, horník z Příbrami č.p. 39

 

- narodil se 25.5.1892 v Radoškově, odkud se s rodiči (oba pekaři) přistěhoval kolem roku 1908 do Příbrami 39
- odveden byl do Brna ke 14. zeměbraneckému pěšímu pluku rakousko-uherské armády, který zabezpečoval výcvik povolanců z Brněnska pro bojové jednotky
- bojoval na ruské (také se používal termín severní) frontě a padl dne 8.8.1916 u vesničky Szelwow na Volyni v tehdejším Polsku
- pochován byl 11.8.1916 na místním hřbitově v Szelwowě (nyní Šelviv ve Volyňské oblasti na Ukrajině) 


 voj. DOLEŽEL Tomáš, řezník z Příbrami č.p. 153

 

- narodil se 27.5.1872 v Dlouhé Lhotě u Boskovic
- v Příbrami působil jako řezník a nájemce pohostinství č.p. 32
- do války narukoval přes 14. zeměbranecký pěší pluk v Brně
- bojoval v řadách rakousko-uherské armády na ruské frontě, byl veden od ledna 1915 jako nezvěstný
- rozhodnutím Zemského soudu v Brně byl na základě žádosti rodiny a výsledků šetření prohlášen dnem 31.12.1919 mrtvým


voj. FIALA Karel, slévač z Příbrami č.p. 89

 

- narodil se 6.10.1872 ve Velké Bíteši
- mobilizován byl z Příbrami, působil v 16.dom. pěším pluku rakousko-uherské armády, bojoval na ruské frontě
- v Karpatech padl 16.12.1914 do ruského zajetí
- v Omsku nejpozději v r. 1919 vstoupil do čs. legií a působil v inv. rotě až do 15.7. 1919

- rozhodnutím občanského soudu v Brně byl na základě žádosti rodiny a výsledků šetření prohlášen dnem 31.12.1919 mrtvým
 

 

 

 

 

 


 svob. Hájek Otto z Příbrami

 

- narodil se 28.8.1882 na Zastávce (uvádí se i Vídeň XIII)
- bojoval v 27. střeleckém pluku rakousko-uherské armády na ruské frontě
- zde byl i zajat
- zemřel 22.1.1917 v nemocnici ve Vokzansku, v Charkovské gubernii, Rusko
- pochován byl na místním hřbitově ve Vokzansku, Charkovská oblast, dnes na Ukrajině

 

 

 

 

 

 


 voj. HAVLÍČEK Josef z Příbrami

- bojoval a pravděpodobně i padl na ruské frontě u Rovna


voj. HVĚZDA Josef, horník z Příbrami č.p. 133

 

- narodil se 12.2.1880 v Příbrami
- bojoval v rakousko-uherské armádě
- zemřel pravděpodobně v nemocnici v Linci, Rakousko

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


 voj. CHATRNÝ Bohumil z Příbrami

 

- bojoval a padl pravděpodobně v Rusku


voj. CHATRNÝ Petr z Příbrami

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  


 

 Voj. CHATRNÝ Rajmund, rolník z Příbrami č.p. 29

 

- narodil se 28.4.1893 v Příbrami
- odveden byl na jaře 1914 a v srpnu téhož roku nastoupil k 8. pěšímu pluku rakousko-uherské armády v Brně, který byl ještě v listopadu nasazen na ruské frontě
- 21.5.1915 při bojích na řece Visle u Klimentova padl s částí pluku do ruského zajetí a skončil v zajatecké pracovním táboře
- v dubnu 1917 odtud utekl, aby se připojil k právě projíždějícím jednotkám čs. legií v Rusku, kde byl zařazen jako střelec 1.roty 1.praporu 3.střeleckého pluku Jana Žižky z Trocnova
- 2.7.1917 byl v památné bitvě čs. legií u Zborova (Polsko, dnes na Ukrajině) zraněn, od obvaziště se ale vydává do polní nemocnice pěšky
- o dva dny později, 4.7.1917, byl nalezen mrtev nedaleko vesničky Jezerná (Ozerna, východně Zborov, kde byla rozvinuta brigádní nemocnice) a pochován v polích v místě dnes označeném pomníčkem (viz. obrázek)

 

 


 voj. KADAŇKA Rajmund, rolník z Příbrami č.p. 8

 

- narodil se 10.1.1900 v Příbrami
- ve válce sloužil u 125. polního dělostřeleckého pluku rakousko-uherské armády na italské frontě
- zemřel 21.10.1918 v polní nemocnici č.1505, pochován byl o dva dny později na hřbitově ve Follině, okr. Treviso, Itálie

 

 

 

 

 

  

 


voj. KŘIVÁNEK Jan, horník z Příbrami č.p. 64

 

- narodil se 4.10.1892 v Příbrami
- byl vojákem 10. pěšího pluku rakousko-uherské armády, následně byl nasazen na italské frontě
- padl v boji 11.6.1916 u Choda II nedaleko Gotters, okr. Cortina v Tyrolech (nyní Itálie), kde byl pochován na bojišti
 

 

 

 

 

  


 voj. KUPSKÝ Vendelín, horník z Příbrami č.p. 157

 

- narozen 21.8.1884 ve Zbraslavi
- jako příslušník 81. pěšího pluku rakousko-uherské armády byl nasazen hned od počátku války v Srbsku
- padl zde v Kuline 8.11. 1914 a ve stejný den byl jednotkou i pochován


voj. LISÝ Cyril, rolník z Příbrami č.p. 3

 

- narodil se v Příbrami 6.12.1885
- v rakousko-uherské armádě bojoval v 8. pěším pluku, který byl zasazen v Uhrech
- padl zde 28.2.1916 v Pécz Baranya, kde byl 1.3.1916 i pochován
 

 

 

 

 

 

 

 

 


voj. MATULKA Cyril, horník z Příbrami č.p. 83

 

- narodil se v Příbrami 20.3.1886
- sloužil u 2.pom. praporu rakousko-uherské armády
- od 18.1.1915 je veden jako nezvěstný, 31.12.1919 byl úředně prohlášen mrtvým

 

 

 

 

 

 

   


voj. NEKUDA František, horník z Příbrami č.p. 84

 

- narodil se 2.10.1882 v Příbrami
- prochází jako většina Příbramáků evidencí 14. zeměbraneckého pěšího pluku rakousko-uherské armády v Brně,
- dostupné údaje naznačují, že na italské frontě padl do zajetí
- odtud vstoupil 15.6.1918 do čs. legií ve Francii (22.střelecký pluk)
- padl 14.10.1918 u Voziérs (30 km sz. Remeš, Francie) a byl zde i pochován 


voj. NOVÁK Čeněk, horník z Příbrami č.p. 54

 

- narodil se 21.2.1886
- zemřel pravděpodobně 6. 6. 1915 


voj. OVES Jan, horník z Příbrami č.p. 56

 

- narodil se 5.6.1876 v Příbrami
- bojoval v rakousko-uherské armádě
- byl veden jako nezvěstný od roku 1915 


voj. PATOČKA Jakub, horník z Příbrami č.p. 1

 


 - narodil se 16.1.1894 v Příbrami
- coby voják prochází jako většina Příbramáků evidencí 14. zeměbraneckého pěšího pluku rakousko-uherské armády v Brně
- z dostupných informací vyplývá, že zemřel 11.5.1915 v nemocnici v Szatmar Nemethi v Uhrách a byl zde i 13.5.1915 na místním hřbitově pochován

 

 

 

 

 

  


voj. SEDLÁK Josef, horník z Příbrami č.p.167

 

- narodil se 19.1.1887 v Příbrami
- byl příslušníkem 14. střeleckého pluku
- zemřel 14.8.1917 v Brně a byl 16.8.1917 na zdejším ústředním hřbitově pochován 


voj. VÍT Jan, zemědělský pomocník v Příbrami č.p. 9

 

- narozen byl v Příbrami v roce 1898
- v rakousko-uherské armádě sloužil a bojoval v 8.pěším pluku
- víme jen, že zemřel 22.11.1918 v 22. polní nemocnici a byl pochován v Sibini v Maďarsku


voj. VONEŠ Metoděj, horník z Příbrami č.p. 137

 

- narodil se 30.6.1894 v Příbrami
- bojoval na italské frontě
- zemřel pravděpodobně 10.9.1917 na následky zranění břicha
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


voj. VONEŠ Norbert, horník z Příbrami č.p. 48

 

- narodil se 2.6.1898 v Příbrami
- sloužil v rakousko-uherské armádě
- zemřel 14.11.1918 v nemocnici v Lublani

 

 

 

 

 

 

  

 

 

 


voj. ŠŤASTNÝ Arnošt, horník z Příbrami č.p. 152

 

- narodil se 14.7. 1895 v Brně, trvalým bydlištěm byl z Čikova a rukoval z Příbrami
- sloužil ve 14. pěším pluku rakousko-uherské armády, kde byl prohlášen nezvěstným
- byl však 28.6.1915 zajat u Sokolova Rusy a držen v zajateckém táboře
- 24.8.1917 v Borispolu vstoupil do čs. legií v Rusku
- zde byl až do 7.2. 1918 zařazen v 7. střeleckém pluku
- rozhodnutím občanského soudu v Brně byl na základě žádosti rodiny a výsledků šetření prohlášen dnem 31.12.1919 mrtvým



 

ČEST JEJICH PAMÁTCE !


 

Poznámka:
  Při tvorbě stránky vycházeli její zpracovatelé z informací dostupných v obci a vyhledaných na internetovém portálu Vojenského ústředního archivu Praha www.vuapraha.cz/sites, případně Československé obce legionářské www.csol.cz. Zde publikované informace jsou však zatím neúplné, nepřesné a často i s chybami. Vojenský ústřední archiv Praha proto odkazuje na možnost osobního zkoumání v jeho archivech nebo na období kolem roku 2020, kdy by měly být po digitalizaci zpřístupněny další dokumenty, zejména pluků rakousko-uherské armády (vč. pro nás důležitého 14. zeměbraneckého pluku).
 

Pokud disponujete informacemi, dokumenty, fotografiemi nebo jinými poznatky o zde uvedených padlých, prosíme o jejich poskytnutí tak, aby mohla být tato stránka doplněna nebo opravena.

 

Děkujeme za pochopení !

 

Ladislav Hvězda, Richard Hájek a Josef Voneš
 

 

 

Příbram na Moravě 33, 664 84
Tel.: 546 450 224
Email:
© 2011 Příbram na Moravě
Všechna práva vyhrazena
BitWave Consulting s.r.o