Historie Příbrami na Moravě

První zmínku o Příbrami najdeme ve smlouvě z roku 1237 mezi králem Václavem I. a brněnskou katedrálou sv. Petra, kde je podepsán Václav z Příbramě. O jeho rodu ani o obci v té době nevíme nic. Ve 14. století patřila Příbram vrchnosti z Vysokých Popovic. Od r. 1482 připadla k Rosicím, v jejichž majetku zůstala po celá staletí. V historii Rosického zámku se píše, že v druhé polovině 15. století vlastnil Rosice Hynek z Kukvic. S léty se šlechtické rody v Rosicích hojně střídaly. K nejvýznamnějším vlastníkům patřili Pernštejnové, páni z Lipé, v 16. století drželi rosické panství Žerotínové a po nich následovala řada dalších vlastníků. Roku 1881 koupil rosické panství Mořic svobodný pán Hirsch Gereuth, který zbohatl při stavbě železnic v Turecku a měl rozsáhlé statky v Uhrách, Rakousku, Anglii a ve Francii. Po jeho smrti zde zůstává manželka Klára. Po ní dědí Mořic Arnold baron Deforest-Bischofsheim, jenž si roku 1905 změnil příjmení na de Forest. Tomuto majiteli bylo po vzniku ČSR, při první pozemkové reformě, rosické panství zestátněno.

Příbram byla obec poddanská a výlučně zemědělská. Odváděla daně rosické vrchnosti hlavně v naturáliích, mezi odváděnými plodinami byli smrži a kmín, který se zde ve středověku pěstoval. Význam a rozsah vesnice byl nepatrný. V roce 1656 bylo v obci 19 domů a z toho je 8 obydlených, což se přičítá středověkým válkám. Když v roce 1790 nařídil císař Josef II. číslování domů, bylo v Příbrami zaregistrováno už 33 chalup, to je jádro obce okolo bývalého rybníka a nynější kaple.

Změny nastaly po objevu ložisek černého uhlí v rosicko-oslavanské pánvi koncem 18. století. V 19. století se do Příbrami stěhují horníci a dělníci, kteří našli práci v sousední Zastávce (tehdy Boží Požehnání) i ve vzdálenějších dolech. V roce 1875 postoupila Příbram na rozkaz c. k. místodržitele část svého katastrálního území Zastávce, která se z jednoho zájezdního hostince rozrostla na průmyslové městečko. Sama Příbram se za sto let také výrazně rozšířila, v roce 1890 měla už 99 domů.

V Příbrami se narodil spisovatel Rajmund Habřina (1907 - 1960), představitel ruralizmu, autor románu Ohnivá země, jehož děj popisuje bouřlivou stávku horníků a kováků v rosicko-oslavanském uhelném revíru v roce 1920. Habřina napsal i příběhy o hradu Lamberku, který se rozkládal nad řekou Oslavou blízko Březníka, a jeho držiteli válečníkovi Janu Sokolovi (žil v 15. stol.).

V 19. století neměla obec silniční spojení s okolními obcemi, až roku 1898 byla do obce protažena silnice z Popovic, ale nebylo možné prosadit její napojení směrem na Zbraslav. Přes Brodek vedla tenkrát polní cesta, za dešťů a v zimě nesjízdná. Většina lidí chodila do práce na Zastávku pěšky přes les nebo se jezdilo na kole. Silnice z Brodku k hájence byla postavena v roce 1923. Pak začal do Příbrami zajíždět Eduard Dittrich ze Zbraslavi, který malým autobusem vozil lidi k vlakům na Zastávku.

V 1. světové válce (1914–1918) byli na frontu odvedení všichni bojeschopní mladí muži, z Příbrami se jich 20 už domů nikdy nevrátilo. 9. července 1929 se v Příbrami poprvé rozsvítily žárovky, protože obec byla napojena na elektrickou síť. Na návsi a v ulicích bylo nainstalováno 22 veřejných světel. S elektrifikací začaly do života občanů pronikat nové spotřebiče. V roce 1930 zde byly 3 radiopřijímače, TJ Sokol začal s promítáním filmů, nejprve němých. Zvukový film se v Příbrami poprvé promítal v roce 1939.

Obsazení republiky Německem v roce 1939 a 2. světová válka přinesly těžké časy všem občanům. Gestapo tvrdě trestalo přestupky proti novým zákonům protektorátu. Jan Foral (č.p. 131) byl zatčen gestapem jako komunista ve věku 36 let a zemřel v koncentračním táboře (asi v Osvětimi). Prof. Dr. R. Habřina byl zatčen v prosinci 1941 a vězněn po celou válku v Mauthausenu. Nadhajný Adolf Kos a jeho syn Jaroslav byli zatčeni v roce 1942 a popraveni za zatajování zbraní. Josef Zeman, Ladislav Pospíšil a Jan Čermák byli srpnu 1942 uvězněni za přestupky proti německému hospodářskému řádu ve Cvikově. Pospíšil věznění nepřežil, Čermák zemřel na následky věznění po svém návratu. Josef Melnes (kočí ze mlýna) byl vězněn pro zatajování zbraní.

Osvobození Příbrami proběhlo začátkem května, po bitvě o Brno. Vojáci Rudé armády vstoupili do vesnice v noci z 8. na 9. května. Silnice Zastávka – Velká Bíteš měla strategický význam pro postup na západ a boje o ni byly tuhé. Dodnes nám to dokumentují zbytky zákopů v lesích podél ní. Německá těžká děla a minomety stály v místech dnešního fotbalového hřiště. Pamětníci říkají, že Příbram byla vystavena dělostřelecké palbě, při odstřelování bylo zasaženo několik domů, které pak vyhořely. Někteří občané přišli o život (p. Nedvěd, Karbl, Voneš). Čtyři padlí sovětští vojáci byli provizorně pohřbeni u hájenky a V občinách (u zastávecké silnice), pak byli pohřbeni vedle pomníku padlých v 1. světové válce a odtud byla jejich těla přenesena na společný hřbitov v Ořechově. Po osvobození v roce 1945 byl v Příbrami založen Místní národní výbor, jako základní správní orgán. V roce 1949 vzniklo zemědělské družstvo zahrnující obecní pozemky a pole drobných vlastníků. Celková kolektivizace proběhla začátkem padesátých let, od roku 1953 byly v družstvu nuceně sjednoceny všechny pozemky a selské statky. V domácnostech se v padesátých letech objevují první televizory. Kronikář zaznamenal, že 4. října 1955 zachytil Josef Dobrovolný poprvé televizní vysílání z Vídně. V období šedesátých až osmdesátých let byla v obci vybudovaná kanalizace, položena asfaltová vozovka na bočních ulicích. Za budovou Místního národního výboru byla postavena nová prodejna potravin, ve starém obchodě na návsi se začalo prodávat průmyslové zboží a drogerie. Na Brodku vyrostlo fotbalové hřiště s provozní budovou. Na budování v obci se podíleli všichni občané formou brigád.

V roce 1990 po celospolečenských revolučních změnách se národní výbor změnil na obecní úřad. V devadesátých letech se uskutečnila plynofikace obce a byla zahájena výstavba vodovodu. Na návsi byla vybudována kaple sv. Floriána a Panny Marie, vysvěcená 22. 5. 1999. Dnes má Příbram více než 250 popisných čísel, zhruba 550 stálých obyvatel a 50 chalupářů.

V Příbrami, v lednu 2006 zapsala Ing. Jana Uhlířová