Obec Příbram na Moravě leží vzdušnou čarou cca 22 km západně od centra Brna.
Akademický malíř Rudolf Fila patří k nejvýznamnějším osobnostem slovenského výtvarného umění posledních desetiletí, který je svou tvorbou obohatil o nové výrazové prostředky a techniky. Je znám nejen jako malíř úchvatných barevných pláten, ale také jako grafik, ilustrátor a pedagog.
Jak vyplývá z použitých podkladů, za jeden ze zdrojů pro své umění považuje dětství v malé moravské vesnici Příbram na Moravě. V obci, jež má pro něj celoživotní přitažlivost. V dětských letech, při jeho cestách z rodné obce pěšky do zastávecké školy, si do svojí chlapecké paměti ukládal obrazy přírody, proměny krajiny, lesů, luk, především však jejich barevnost. Rád také vzpomíná na prázdniny, které vždy trávil prací v příbramském mlýně. Zejména na jeho nádhernou polohu v lese za obcí u vodní nádrže.
Pan Rudolf Fila se narodil 19. července 1932 v Příbrami na Moravě v rodině mlynářského dělníka. Maminka pocházela ze selského rodu Patočků, kteří tvořili v tehdejší obci s tisícovku obyvatel poměrně silnou kolonii asi patnácti rodin.
Absolvoval zdejší obecnou a dále zastáveckou měšťanskou školu. Po svém otci zřejmě zdědil malířské nadání. Na otcovo přání se nevydal na uměleckou dráhu, ale zahájil studium reálného brněnského gymnázia na Antonínské. Zde si však učitel dějepisu povšiml jeho nadání. Přemluvil ho k přestupu na Střední umělecko-průmyslovou školu, a to bez předchozího souhlasu rodičů. Jeho umělecký vývoj zde silně ovlivnil vynikající český postsurrealista profesor Bohdan Lacina.
Po maturitě v roce 1952 se rozhodl pokračovat ve studiích na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě, která byla v té době progresivnější a jeho uměleckému cítění bližší než tradiční pražská Akademie. Přestože si po přípravce zvolil za svého profesora vůdčí osobnost školy profesora Jána Mudrocha, podařilo se mu jít vlastní cestou.
Po absolvování (1958) se na vlastní kůži přesvědčil, že kromě pedagogické činnosti je uplatnění pro mladého akademického malíře velmi zúženo. Proto přijal zaměstnání v Ústředí uměleckých řemesel (1959) a na Střední škole uměleckého průmyslu v Bratislavě (1960-1990). Zde vyučoval kresbu, figurální studie a výtvarnou problematiku aranžérství a výstavnictví. Ve stejném odbodí publikoval knihu „ Analýza výstavby výtvarného díla (1979 )“ a podílel se na učebnicích výtvarné přípravy.
Samostatně poprvé vystavoval v Bratislavě (1962), následovalo pozoruhodné zastoupení na mezinárodních přehlídkách v zahraničí až do nerealizované výstavy v Zurichu (1971), po níž se na téměř dvacet roků ocitl mezi představitely alternativní kultury. V roce 1989 vystavoval v Glasgově a Londýně, o rok později jeho díla prošla s putovní výstavou Détente společně s díly významného rakouského malíře (a jeho přítele) Arnulfa Rainera Evropou. Následovaly samostatné výstavy ve Vídni, Budapešti, Ulmu, Londýně, Novaru a v Paříži. Jeho díla se však prosadila i do sbírek Slovenské národní galerie v Bratislavě, Národní galerie v Praze, Moravské galerie v Brně i do stálých expozic v Credit Suisse Art Collection a v Institute of Contemporary Arts v Londýně, ve vídeňském Muzeu XX. století, muzea v Ulmu, galerií v Paříži, Novaru, Houstonu a dalších.
Od roku 1990 vedl ateliér malby na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě, ale po dvou letech, kdy dosáhl penzijního věku, odešel, aby se plně věnoval malbě. V roce 1991 vydal publikaci „Na čo nám je umenie“ a za knihu esejí s názvem „Cestou“ mu byla udělena cena Dominika Tatarky za rok 2003 (nejprestižnější slovenské literární ocenění).
Rudolf Fila žije se svou manželkou, slovenskou malířkou a uznávanou restaurátorkou Dorotou Filovou v Bratislavě, kde vychovali dva syny. Je nositelem několika dalších vyznamenání a za celoživotní výtvarné dílo mu byla udělena cena ministra kultury Slovenské republiky.
Zájemce o bližší informace odkazujeme na monografii Juraje Mojžíše „Rudolf Fila“ z vydavatelství Slovart.
Zpracováno z dostupných informací z internetu (encyklopedie Wikipedia, www.obnova.sk, www.czech.cz/cz/ceske-listy/, www.sme.sk). Kresby obce Příbram na Moravě poskytl Obecní úřad Příbram na Moravě ze svého obecního obrazového archivu.
Materiály zpracovala Lenka Trtilková, Příbram na Moravě září 2010.
Příbram na Moravě 33, 664 84 Zastávka u Brna