Heller Josef

Narodil se v obci Vilémovka na Volyňsku, kam jeho předky vyhnala bída v českých zemích v době Rakouska-Uherska a kde si levně zakoupili půdu. Po ukončení obecné školy zůstal pracovat v zemědělství svých rodičů. Když německé jednotky 22. června 1941 přepadly Sovětský svaz a v rámci okupace Ukrajiny nastolily velmi kruté otrocké podmínky, bylo mu necelých 15 roků.

Když se osvobozovací boje počátkem roku 1944 přenesly do oblasti Volyně, začali se čeští obyvatelé hlásit do československé vojenské jednotky, která se pod vedením plukovníka Ludvíka Svobody podílela na osvobozovacích bojích. V době, kdy se 8. března 1944 přihlásil do československého vojska, mu bylo 17 roků a 6 měsíců.

Po prezentaci v okresním městě Luck byl odeslán do výcvikového střediska 1. čs. samostatná brigády v Šepetovce, kde absolvoval jako nevoják základní výcvik a výcvik pátrače a byl přidělen k 1. dělostřeleckému pluku 1. baterie 1. brigády. Svůj bojový křest prodělal v bojích při dobývání polského města Krosno a při těžkých bojích v Karpatech. Konec roku 1944 prožil na nemocničním lůžku v polní nemocnici se zraněním, které utrpěl 14. října 1944 v boji na slovenském území. Na frontu se vrátil po uzdravení 8. ledna 1945 a zúčastnil se bojů u Přerova. Zde ho v osvobozeném Přerově zastihl konec války. Po demobilizaci se rozhodl stejně jako další volynští Češi zůstat v zemi svých předků. Po válce se oženil do Příbrami na Rosicku a podílel se krátce na "hospodářství" svého tchána p.Josefa Vaverky st., zvaného "Bárta". Po odsunu němců se s manželkou a švagry Karlem a Josefem Vaverkovými zapojil do osídlování pohraničí - v obci Damnice u Miroslavi, kde už působil jeho starší bratr . Tam dostali domy a polnosti po němcích. V Damnicích vydržel cca 2 roky a se švagrem Josefem Vaverkou se vrátili do Příbrami. V Damnicích zůstali jeho bratr a švagr Karel Vaverka - ti až do své smrti. Po návratu začal pracovat ve sklárně v Rosicích přibližně 10 roků a poté přešel pracovat do Státních lesů Rosice, kde pracoval až do odchodu do důchodu. Po r. 1992 restituoval zemědělský majetek, který obdržel při osídlování v Damnicích.

Prameny: Archiv ČSBS Brno – venkov, občané Příbramští