Rajmund Habřina

Narodil se jako Rajmund Chatrný v rodině nemajetného havíře, který však své děti podporoval na studiích a pomohl tak rozvinout jejich talent. Po studiích na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně na počátku třicátých let začal Habřina působit jako středoškolský učitel, současní se zapojil do brněnského literárního a kulturního života. Postupně se stal nepřehlédnutelnou kulturní osobností. Přispíval do mnoha novin, časopisů a sborníků (Lidové noviny, Rozhledy, Venkov a další). Zvláště významná byla jeho spolupráce s časopisem moravských spisovatelů Kolo, který v letech 1935 - 1941 spoluredigoval. V souvislosti s tím se podílel i na knižnici Nová knihovna Moravského kola spisovatelů (1937 - 1941). P r o účast v odboji byl 17.1.1941 zatčen a vězněn až do roku 1945 v německých věznicích, mimo jiné v koncentračním táboře Mauthausen-Gusen. Za svoji odbojovou činnost v době okupace byl vyznamenán Československým válečným křížem.

Po celý život se zabýval problematikou Česko-jugoslávské, speciálně Česko-slovinské literární vzájemnosti. O české literatuře publikoval ve slovinských časopisech, o slovinské literatuře naopak v časopisech českých, ze slovinštiny i překládal.

Poválečný společenský vývoj, zejména po roce 1948, který probíhal v linii komunistické kulturní politiky, autorovi neumožňoval tvořit podle jeho představ. Habřina se tak umělecky odmlčel a věnoval se svému povolání učitele, v posledních letech života byl ředitelem Gymnázia Křenová v Brně. Jeho dílo se postupně stalo polozapomenutým, na svou příležitost však stále ještě čeká.

Přispíval do novin a časopisů: Almanach literárního uměleckého kruhu Aktivisté, Čin, Hlas osvobozených, Hlas revolúcie, Kolo, Lidové noviny, Literární noviny, Lumír, Národní osvobození, Právo lidu, Pražské noviny, Rovnost, Rozhledy, Rozkvět, Stan, Středisko, Svobodné noviny Venkov

Překlady: V. Levtisk – Čin (1936, knižně), I. Cankar – Pohoršení v údolí šentflorijanském (1934, scénicky), B. Breft – Maloměšťáci (1935, scénicky), I. Cankar – Učitel Jerman (1937, scénicky 1974), Muradbegovič – Boží cestou (1937, scénicky)

Knižně: Marný smích k věčnosti (1930), Světla nad Kralicemi (1931), Panychida za krále Alexandra (1934), Legendy vzpoury (1934), Jozef Koudelák, básník Nové Hané (1935), Březina a Nietzsche (1935), Na okraj Elplova uvedení básníka Adyho do češtiny (1936), Kralická tiskárna (1936), Silvio Pellico (1938), Ohnivá země (1938), Jan Adam z Víchova (1939), Setkání (1940), Věnec z klokočí (1941), Vězeň za dráty (1945), Krvavý účet (1946), Nadčlověk a nadnárod (1946), Kožlanský vítěz na Náměstí (1947), Padlým bojovníkům (1947).

Dne 28.10.2011 byla odhalena pamětní deska na rodném domě Rajmunda Habřiny v Příbrami na Moravě. Fotky a videa z této slavnostní akce naleznete v obecní galerii